CHODIDLA VE TVARU BOT NEBO BOTY VE TVARU CHODIDEL?
Aneb, jak vlastně vybírat (bosé) boty.
Z prvního dílu víte, že ploché nohy, vbočené palce, potíže s kotníky, koleny, bederní páteří nebo i vypouklá břicha nejsou v naprosté většině případů následkem genetického dědictví. Jsou spíše následkem dědictví kulturního. Jednoduše řečeno, po svých předcích nedědíme jen naše tělo, ale i způsob, jak uvažujeme, hýbeme se nebo si vybíráme svoje boty.
Už také chápete, že volba obuvi je velice důležitá. Jdeme tedy na to!
Vše, co zde uvedu, platí samozřejmě i pro obuv dětskou!
Věděli jste, že podle výzkumů převážná většina dětských bot neodpovídá tvarem přirozenému tvaru dětského chodidla? Lidská noha se totiž přirozeně ve špičce rozšiřuje.
A to není vše, převážná většina neodpovídá ani svou funkcí!
Je smutné, že v dnešní době stále ještě obouváme děti do bot, které jsou vyráběny podle dávno vyvrácených mýtů typu: „Pro správný vývoj je potřeba podepřít klenbu.“ „Pro správný vývoj je potřeba fixovat kotník.“ „Je potřeba vyvýšit patu.“ atd.
Bosé boty
Já sám si volím a nanejvýš doporučuji tzv. bosé boty. V nich se totiž nejlépe snoubí všechny potřebné vlastnosti, které by bota měla mít.
Ne všechny značky, které se „bose“ tváří, však bosé opravdu jsou. A dokonce, ne všechny modely od osvědčených bosých značek budou pro Vaši nohu skutečným požehnáním. Na konci článku konkrétní značky doporučím. Každý jsme ale unikátní a tak je třeba, abyste vzali zodpovědnost do vlastních rukou (nebo nohou? 
) a naučili se rozpoznávat, co Vaše noha opravdu chce a co potřebuje.
Sám nosím bosé boty už téměř 3 roky a moje noha doznala značných změn. Vlastně, nejenom noha. I pocit z chůze, čekání na autobus či řízení auta. Když jsem je poprvé nazul, něco uvnitř mě se začalo usmívat. 😀 Začal jsem cítit svoje nohy! Chůze, která pro mě byla do té doby obtížná a stála mě hodně sil, se najednou proměnila v zajímavé a objevné dobrodružství.
Boty ve tvaru chodidel nebo chodidla ve tvaru bot?
V bosých botách si uvědomíte to, co jste do té doby necítili, a sice že klasická obuv chodidlo v jeho tvaru i funkci omezuje a ono se musí přizpůsobovat limitům boty. Jakmile ale zjistíte, že existuje i obuv, která se přizpůsobuje Vašemu chodidlu, dost možná nebudete ochotni vrátit se zpět. Klasická bota Vám bude připadat jako „vězení“ pro nohu, zkrátka něco jako trest.
V bosých botách už jsem toho zažil opravdu hodně.
A nejen já. Většina mých klientů je také nosí. Vzpomínám si teď na příběh jednoho z nich, muž kolem 50, který měl velké potíže se svým chodidlem. Kvůli zborceným klenbám mu kůstky tlačily na nervy a bolest mu vystřelovala do celé nohy. Velmi jej to omezovalo. V chůzi, ve sportu, v pohodlném životě. Vyzkoušel lékaře, fyzioterapeuty, drahé ortopedické vložky na míru. Bez úspěchu. Když už měl domluvenou operaci, dostal se ke mně a já jej přesvědčil, aby to zkusil s bosými botami. Boty si koupil, obul, bolest přestala a on řekl, že už je nesundá.
Jak tedy vybírat boty
Bota by měla splňovat následující kritéria:
1. Široká a prostorná špička pro volný pohyb prstů!
Zužující se špička je zásadním nedostatkem moderní obuvi! Dokonce ne všechny bosé boty "komfort" široké, prostorné špičky poskytují. Rozhodně se ale vyplatí vybírat si podle tohoto kritéria. Neznám (pro nohu) nic horšího, než když se prsty mačkají (proč je to špatné si můžete připomenout v 1. díle), a jakmile se i Vy k tomuto tlaku stanete opět citlivými, už asi nebudete ochotni vrátit se zpět.
Boty by měly být nejenom široké, ale i dostatečně dlouhé. Uvádí se, že alespoň o 6-8 mm větší než je Vaše noha v zatíženém stavu. (Samozřejmě ta větší noha! Je celkem obvyklé, že každé chodidlo má jinou velikost.) Navíc pozor! Počítejte, že se Vám noha cca po roce chození v bosých botách roztáhne, „nasvalí“, a potřeba prostoru v botě se může o něco zvětšit.
Můj vtipný příběh : Já, když jsem poprvé před třemi lety zavítal do obchodu s bosou obuví, na nohou klasické boty velikosti 42,5, nestačil jsem se divit. Prodavačka mi, po dlouhém diskutování a zkoušení, řekla, že moje velikost je 45. „Vždyť to jsou lodě,“ myslel jsem si, necítil jsem okraje bot, noha mi v nich doslova plavala.
Nakonec jsem dal na její doporučení, přesto, že jsem se cítil z té velikosti nesvůj. Ten pocit však trval jen chvilku. Uvědomil jsem si, že jsem si nohu v botách vlastně vždycky hrozně mačkal.
No, a chozením v bosých botách se moje noha začala měnit. Roztáhla se, nasvalila a já už nebyl ochotný, vtěsnávat ji do klasických bot. Nyní, po těch letech, mohu potvrdit, že změna je to opravdu velká. Do bot menších než 46 se nyní prostě pohodlně nevejdu.
Ne u všech je ale rozdíl v číslování takto markantní. Má žena kdysi nosila klasické 37. Pak přešla na bosé 37 a ty jí také sedly skvěle. Tohle je zkrátka individuální.
2. Celé chodidlo v jedné rovině
Vyzujete-li si botu, zjistíte, že noha je rovná. Nemáme zvednutou patu, nemáme zvednutou špičku. Většina klasických bot však tyto znaky nese, zejména zvýšenou patu má opravdu převážná většina. Je to moderní výmysl, který neskýtá žádné mechanické výhody, naopak, čím více je pata zvednutá, tím více se ohýbají prsty, noha klouže dopředu a už se nám bortí příčná klenba (viz 1. díl). U bosých bot se zvýšené paty bát nemusíte, ale doporučuji, abyste volili raději ty modely, které nemají ani špičku moc vzednutou! (Zvednutá špička = neopíráme se o palec a už si vyvracíme koleno, lámeme bedra a pěstujeme vypouklé bříško - viz 1. díl). Zkrátka čím rovnější, tím lépe.
3. Inteligentní podrážka, BEZ podpory klenby, která chodidlu dovolí cítit, vnímat a reagovat na povrch, po kterém šlapete.
To je totiž způsob, jak noha pracuje, posiluje se a udržuje v kondici. Pokud má bota podporu klenby, vzduchové bubliny, mřížkování či podobné výmysly ve své podrážce, mají tyto za úkol pohlcovat „nárazy“, vyrovnávat nerovnosti a stavět nohu do určité pozice, zkrátka dělat to, na co je naše noha přirozeně „vyrobena“. Je dokázáno, že čím více se toho bota snaží udělat za naši nohu, tím menší má noha šanci plnit svou přirozenou funkci, ochabuje, chřadne a bývá to začátek potíží nejenom s chodidlem, ale i s jinými částmi našeho těla.
4. V neposlední řadě je důležité, aby Vám boty prostě seděly. Opticky (boty totiž vypovídají poměrně hodně o naší osobnosti), ale i pohodlností.
U žen se setkávám se smutným scénářem, a tak jej zmíním. Nosí podpatky, aby si připadaly štíhlejší a atraktivnější nebo dokonce proto, aby si nepřipadaly „malé a tlusté“.
A tak mi dovolte, dámy: „Pro nás jste krásné a úžasné, v podpatkách nebo bez!“ Pokud Vám někdo říká opak, neposlouchejte ho. Ten člověk za to nestojí. Podpatky noste, pokud Vám dávají niterný pocit radosti, ale ne kvůli někomu jinému. Nehledě na to, že právě díky podpatkům a podobným botám je chodidlo deformováno, hýždě a břicho fungují méně a ve výsledku se na nich ukládá více tuku. (viz obrázky v 1. díle)
Ponožky
I ponožky mohou stlačovat prsty k sobě. Pokud to dělají, chodidlo nevykonává svou práci stoprocentně, a tak si vybírejte takové, které Vám prsty nemačkají. Nebo rovnou ty prstové.
Boty na běh
S botami na běh je to naprosto stejně, jako s těmi na běžné nošení.
Čím více se toho bota snaží udělat za naši nohu, tím více škody to často napáchá.
Výzkumy ukazují, že čím dražší běžecké boty, tím větší procento zranění.
Čím měkčí je podrážka, tím více noha v poslední chvíli dupne, aby získala potřebnou stabilitu, a tím VĚTŠÍ je tedy i výsledný otřes pro naše klouby.
Navíc, běžecké boty se zvýšenou patou (což jsou snad všechny běžné běžecké boty) zdeformovaly náš běžecký styl, a tak se ročně zraňuje 65-80% všech běžců.
Buďte k sobě citliví, nejen při výběru bot, ale i při případném přechodu na bosou obuv! Může se totiž stát, že pokud jste celý život nosili obuv klasickou, Vaše chodidla toho budou mít po čase chození v bosých botách „plné brýle“. Prochladání, bolavé achilovky, bolesti plantární fascie, to vše se může objevit, ale pouze to říká, že na to jdete moc zhurta. Netlačte na sebe, pro některé z Vás to bude zkrátka proces.
Lépe se vyrovnat s přechodem na bosou obuv, posílit a zároveň uvolňovat nohu, rychleji nastavit tělo do správné polohy nebo i lépe a rychleji regenerovat, je-li toho na Vaši nožku hodně, pomůže Přirozený Pohyb (viz 3. díl a nebo Osobní Lekce).
Kde koupit bosé boty?
Realfoot.cz – České boty s nejširším prostorem pro prsty na světě a také unikátní podrážkou, která s chodidlem spolupracuje. Vyvíjeli jsme je 6 let a cílem bylo naplnit VŠE, co chodidlo potřebuje. Navíc, zadáte-li při objednávce slevový kód PRIROZENYPOHYB získáte 5% slevu.
Vivobarefoot.cz – První značka, která ovládla český trh s bosou obuví a na dlouhou dobu i moje srdce. Vivo bylo prostě prvním z průkopníků.
Naboso.cz – Obchod s bohatým výběrem i zastoupením tuzemských i světových bosých značek.
Mými favority jsou Realfoot, Fare, Pegres,...
I v tomto obchodě Vám mohu zprostředkovat slevu 5%. Stačí, abyste při placení u pokladny sdělili heslo "Přirozený Pohyb" nebo zadali slevový kód PRIROZENYPOHYB při nákupu v e-shopu.
PS: Zase to ale s těmi botami nepřehánějme. Není tomu tak dávno, co naši předci nosili boty nanejvýš do školy nebo do kostela a dnes už v nich některé děti dokonce i spí. Ano, spí! Vozí se v kočárku, na nohou malé roztomilé botičky, ve kterých se jim paří nožičky, mačkají prstíky atd.
Z nošení bot se stala tak trochu „posedlost“ a na každou příležitost už asi najdeme „speciální botu“. No, a tak si někdy myslíme, že bez bot na běh, na lezení, na tenis, na túru, na doma, nebo s žirafkou … to vlastně ani nejde.
Všechny potřebné mechanismy jsou ale od přírody zabudovány už v samotné noze, a čím více ji stimulujeme, tím více se na ni můžeme následně spolehnout.
I ta sebebosejší bota může být někdy omezením, a tak, pokud to jde, buďte co nejvíce úplně naboso. Doma, na zahradě nebo kde je Vám milé. Nic vás to nestojí a Vaše tělo se Vám za to odvděčí. I Vaše děti budou pravděpodobně nadšené
Dobrou alternativou na doma jsou i protiskluzové ponožky.
Vnímejte svoje nohy, opírejte se o svoje palce…svět bude o něco barevnější a radostnější 😀
(c) Matyáš Kozma, 2016. Článek smí být dále šířen a kopírován pouze v neupravené a nezkrácené podobě a pro nekomerční využití. Podmínkou je uvedení autora a zdroje článku s aktivním odkazem.